19. Buď já, nebo nikdo

16. září 2008 v 19:57 | Leenikk |  Zakázané ovoce
Ahojky po delší odmlce kapitola. Počítám, že tu bude míň komentů, ale co, můžu si zato sama, fur jsem tu nebyla. Hlavně pište objektivně a hlásněte pls v anketě. Tohle je POSLEDNÍ kapitola, poté bude už jenom EPILOG.

19. Buď já, nebo nikdo
(Sharlotta - o měsíc později)
"Slečno Snapeová, můžete mi říct, co jsem teď řekl?"
"Co? Cože?" zakoktala jsem se a vyjeveně pohlédla na Křiklana, který se na mě mračil a čekal na mou odpověď. Promnula jsem si oči a zavzpomínala jsem, co se vlastně stalo. Zdálo se mi to před chvilinkou, co jsem lehce přivřela víčka s účelem "odpočinout" si od nudné hodiny. Bohužel včerejší probdělá noc vzala za své a já usnula. A teď tady sedím rovně jako pravítko a přemýšlím, o čem tak mohl asi mluvit. Snažila jsem se odezírat ze rtů svých spolužáků, při tom jsem musela vypadat divně. Jednou jsem pozdvihla obočí, podruhé pokřivila obličej, poté našpulila pusu. Otočila jsem se na Lil, která měla sedět po mé pravici, ale ona tam nebyla. Přelétla jsme očima celou učebnu a až v koutu zahlédla zívající Lily v náruči Jamese a před nimi Remuse se Siriusem, který na mě upřeně hleděl. Naše pohledy se střetly, rychle jsem odvrátila zrak a pohlédla na Křika. Omluvně jsem něco vyžblekotala (autp.: Existuje vůbec takové slovo? Nebo se to píše jinak.) a byla ráda, že mi nedal nějaký školní trest.
Docela jsem si oddychla, když zazvonilo. Třídou projelo radostné zamručení a všichni studenti začali rychle vycházet ze třídy. Také jsem chtěla vypadnout, ale u dveří se již vytvořila fronta.
"A-hoj," ozval se nesměle mužský hlas. Jasně, poznala Siriuse, i když nemluvil svým obvyklým suverénním tónem.
"No nazdar," reagovala jsem.
"Tak co, klape vám to s Malfoyem?" zeptal se po chvilce.
"Ano, velmi. Jsme pár stvořený přímo pro sebe," odpověděla jsem neupřímně. Chtěla jsem ho co nejvíc naštvat, možná by mi dal už konečně pokoj. Bála jsem se mu podívat přímo do očí, nechtěla jsem, aby viděl můj smutek a lítost.
"Tak to vám přeju," sykl téměř neslyšně. Rychle mě předešel a klestil si cestu mezi ostatními studenty, ti mu hned uhýbali.
Cítila jsem hrozně, ale proč? Měla bych si vychutnávat pomstu, ale místo toho jsem měla slzy na krajíčku. Nejradši bych se za ním rozběhla a řekla, že jsem mu odpustila. Ano, udělal chybu, ale já mu věřím, že později to už jenom sázka nebyla. Určitě si protiřečím, protože jak jsem se to dozvěděla, tak jsem mu nevěřila, ale to byl prvotní šok. Teď uběhl více než měsíc a mě se to v hlavě už uleželo. Co mám dělat?
(Sirius)
Bože! Taková blbá otázka! Jak jsem se mohl zeptat, jestli jim to spolu klape? Možná jsem doufal, že odpoví záporně. Ale teď? Po její odpovědi jsem v háji. Kdyby to byl aspoň někdo jiný, někdo hodný, někdo kdo ji nechce jenom pro jedno, ale Malfoy? Musím ji před ním chránit.
"Tichošlape, co je? Zase tvoje mizerná nálada? Tváříš se jak kakabus, ovšem to je teď normální," povzdechl si James a chlapácky mě poplácal po zádech.
"Co dneska uspořádat nějaký mejdan? Ať tě to nějak rozveselí?" navrhl zvesela. Bohužel já jeho radostí ze života momentálně netrpěl, tak jsem se zmohl na pouhé "jak chceš". Dvanácterák to bral jako souhlas a už začal připravovat všechno pro to potřebné.
***
Loudal jsem se po uličkách hradu a opět mě pohltily mé chmurné myšlenky, a tak jsem zrychlil krok, abych už co nejdřív byl na té "párty". Snad mě to přivede aspoň trochu na jiné myšlenky, doufal jsem.
Vstoupil jsem do NSM a oči se mi rozšířily úžasem. Společenka byla upravena k nepoznání, James si s tím musel dát pořádnou práci. Stěny byly namalované na ostře žlutou, ze stropu visely prázdné láhve whisky se zapálenými svíčkami. Nábytek byl rozestavěn kolem stěn a uprostřed místnosti byl místo něj taneční parket, už se na něm vášnivě tančilo. Například Lily s Jamesem se zrovna svíjeli v rytmu dirty dancingu, že si mě ani nevšimli. Nad okny razil červený nápis: Každý má naději na lepší zítřek! Dojala mě ty slova, navíc jsem poznal, že tenhle nápis nebyl vytvořen krasopisným perem, nýbrž Jamesovým vlastnoručním písmem .
Popošel jsem ke stolu s alkoholem a vyžádal si u barmana, kterého dnes dělal překvapivě Remus, ohnivou whisky. Na to, že Remus barmana dělal poprvé, podal slušný výkon. Ani jsem se nenadál a měl jsem skleničku v ruce a mohl ji hned vypít.
Se sklenkou v ruce jsem se posadil na pohovku a sledoval tančící páry, když se tu kolem mě mihla růžová.
"Ahoj, zlato, už dlouho jsme se neviděli, co?" uslyšel jsem cukrující hlásek Stely. Sedla si hned vedle mě, až jsem cítil její sladký parfém.
"Mrmh," zabručel jsem. Stela spokojena odpovědí si přisedla ještě blíž a rukou mě začala hladit po zádech a poté rozcuchávat vlasy.
"Ehm, promiň, ale tohle ne," usadil jsem ji. Stela na mě vykulila oči, ale ruku viditelně nechtěla sundat, tak jsem ji trochu pomohl. Byla trochu naštvaná mou reakcí, ale za chvíli zkoušela své triky zase.
(Sharlotta)
"Shar, tak pojď," popoháněla mě Lil. Dneska má být totiž nějaká párty, kterou má na svědomí jak jinak než James Potter a jeho kamarádíčkové.
"Ale mě se fakt nechce," zkusila jsem se ještě z toho vymotat. Opravdu se mi nechtěl strávit čas pařením a chlastáním. A taky tam bude on! Nesnesla bych, kdybych ho měla vidět v objetí desítek holek, které ani nespočítají 1+1.
"Kvůli Siriusovi?" Lil nadzdvihla obočí.
"Ne!" vyhrkla jsem až moc rychle, Lily se ušklíbla a už se víc neptala.
***
Seděla jsem v tom nejzapadlejším koutě a sledovala dění okolo. Na párty už bylo pár lidí namol, ale stále se drželi na nohou. Pak tu byli takoví, kteří tančili tak, až jsem si myslela, že jim nohy brzo upadnou. A pak tu byli tací jako já, co seděli a nic nedělali, ale těch bylo podstatně méně. Najednou jsem zbystřila na jednu pohovku, seděl tam Sirius a na něho se lepila Stela. Začínala mě sžírat zloba na ni. Co si jako myslí?! Strkat ty její hnusné pracky s růžovými nehty na mého… Ehm řekla jsem mého?
Měla jsem oči jenom pro ten páreček. Cha! Teď to pěkně schytala, Sirius ji setřásl ruku. Ale jak se zdá, ji to neodradilo, ba naopak, teď si na něho sedla a pokouší se ho políbit. Tak a dost!
Celá rudá vzteky jsem se postavila a řítila se přímo k nim. Nevěděla jsem, co dělám, ale musela jsem už té krávě něco udělat. Když jsem už byla sotva 2 metry od nich zatnula jsem pěst. Stela seděla na Siriusovi a líbali se.
"Hej, ty, čubko?!" Stela se od něho odlepila a překvapeně se otočila ke mně. Já jsem nemeškala a rovnou jí to napálila do toho krásného nosánku(máme to v rodině:P, i Sevík umí dobře mířit). Stela zařvala a rychle si chytla nos, ze kterého ji začala valit krev.
"Ty krávo blbá, co si to udělala?!" zuřila Stela.
"To abys věděla, že na něho nemáš sahat!" Stela se otočila na podpatku a utíkala do ložnice. Bylo slyšet, jak vzlykala. Byla jsem tak vystresovaná, že jsem si nevšimla, že cela NSM utichla a všechny oči zíraly na mě a Siriuse.
"Oou." Hlavně se nedívat na Siriuse. Opakovala jsem si. Hlavně…
"Tak lidi, zábava pokračuje," zachraňoval to James a dal pokyn, aby zase začala hrát hudba. Lidi se zase začali normálně bavit. Už jsem chtěla odejít, když vtom…
"Shar, myslela si to vážně?" šeptl. I přes hudbu jsem ho však slyšela zřetelně.
"J-já…" nedokázala jsem ze sebe nic dostat.
"Pojď, promluvíme si někde jinde," navrhl a já se už nechala jím vést. Vyšli jsme ze společenky a zašli za roh.
"Siriusi…"
"Shar…"
"Je mi to všechno moc líto," začal.
"Mně taky. Já…asi jsem ti už odpustila. Tedy pokud…"
"Pokud co?" vyhrkl.
"Pokud mě máš opravdu rád." Místo odpovědi mě vzal do náručí. Tiskli jsme se k sobě, usmál se na mě šťastně a poté mě neuvěřitelně krásně políbil. Vychutnávali jsme si ten okamžik, po měsíci jsme byli konečně zase spolu.
***
Byla jsem šťastná, nic to nemohlo zkazit. Tak krásně jsem se necítila už dlouho, bylo to včera, co jsme s tím mým chlapíkem usmířili. Nebudu říkat, jak usmiřování skončilo, není ještě po 22 hodině, ale můžu říct, že to bylo bombastické!
Zrovna jsem šla z pozdní večeře, měla jsem totiž noční choutky, a tak jsem si zašla do kuchyně, Blackovec mě ani nechtěl doprovodit, lenivec jeden. Co kdyby mě přepadli? Na to asi nemyslel, co?
Mňamky, ta delissa sedla, hned se cítím zasycená, tak proč vlastně nesu další dvě tašky plné jídel? To se zeptejte skřítků. I když možná mají šestý smysl, protože za chvíli to bude snězené Poberty, kterým dělám dodávkovou službu a nejhorší na tom je, že zadarmo.
Zvesela jsem si pohvizdovala písničku ze Shreka. Když tu najednou mě zamrazil podivný pocit, jako bych něco slyšela. Ohlédla jsem se za roh a spatřila na konci chodby tmavou postavu. Chtěla jsem utéct, ale sotva jsem uběhla metr, tělo mi svázalo sto silných provazů a hůlka mi vyletěla z kapsy. Trhala jsem sebou, ale všechno bylo marné. Kroky temné postavy už byly blízko. Ztěžka jsem dýchala a představovala si to nejhorší.
"Jak je, děvko?" sykl nenávistně.
"Luciusi?" žasla jsem.
"Pro tebe pan Malfoy!" opravil mě.
"Co-to-děláš?" optala jsem se s děsem.
"Co by? Vyřizuji si s tebou účty," prohlásil jednoduše.
"Jaké účty?"
"Tak třeba to, že místo mě spíš s tím krvezrádcem!"
"Luciusi, jestli-" přerušil mě však.
"Pan Malfoy."
"Jestli jsem ti někdy naznačila, že bychom mohli…" nenacházela jsem ty správné slova.
"Naznačila? Nebuď směšná, i blbec pochopil, že spolu máme něco víc a ty si ze mě teď udělala úplného debila. Celý měsíc chodíš se mnou, přitom se ustavičně bráníš sexu, a potom buch, producíruješ se všude, kde to jen jde, s ním a lezeš mu do postele!" Plivl na zem.
"Buď já nebo nikdo! Jsi coura, co si zasloužíš trpět. Crucio!" zahřměl.
(Sirius)
"Není ta Sharlotta nějak dlouho pryč?" začínal jsem už mít strach. Už to musí být půl hodiny, co odešla pro jídlo. Já blbec, měl jsem jít s ní. Ale moje lenost nebere konce.
"Neboj, Tichošlape. Bez tak se teď láduje čokoládou," uchlácholil mě James, na chvíli se mu to povedlo, ale po dalších 15 minutách to přišlo divné i Lil.
"Měli bychom se po ní podívat," řekla trochu nervózně.
"Tak fajn, stejnak se už s vámi ani ty karty nedají hrát, jak jste vystrašení," rezignoval Dvanácterák a odložil karty.
"Já si beru schody a postranní chodby, Lil jde se mnou."
"Fajn, já jdu dolů ke kuchyni," konstatoval jsem.
"Tak já s Petrem budeme hlídkovat tady u portrétu, jestli ji třeba neminete," skončil rozdělování Remus a už jsme se rozešli. S Jamesem a Lily jsem šel ještě kousek, ale potom jsem už seběhl schody dolů.
Procházel jsem všechny chodby, kudy mohla jít, ale nikde ani stopy, nakonec jsem to vzdal a chtěl se jít podívat, jak dopadli ostatní. Potichu jsem doufal, že někde opravdu jí tu čokoládu.
Vyšel jsem sotva do prvního patra, když se ke mně řítila nějaká osoba se zapálenou hůlkou. Poznal jsem v ní Lily, byla udýchaná a uplakaná.
"Proboha, co se stalo?" vyhrkl jsem na ni.
"Sharlotta… Ona… zraněná… na ošetřovně…" Ihned jsem se rozběhl a letěl do horních pater. Před očima jsem měl černo. Co se jí jen mohlo stát? Kdo jí to udělal?
Nedával jsem pozor a klopýtl jsem.
"Doprdele." Promnul jsem si bradu. Nevnímal jsem bolest a běžel jsem dál. Zdálo se to jako věčnost těch pár pater, ale já neztrácel naději a pořád běžel.(Autp.:Run, Forrest, Run! Super film:D)
Konečně jsem byl před dveřmi, vtrhl jsem dovnitř jako hurikán a hned spatřil hlouček čtyř lidí postávající u jedné z postel. Ihned se otočili, v jejich očích jsem viděl ustaraný výraz. Popadal jsem dech a pomalu přicházel k posteli. Je to paradox, že prvně jsem utíkal, abych tu byl co nejdřív, ale teď mám neuvěřitelný strach přistoupit jen o krůček a raději bych se rozběhl zase zpátky.
"Shar," unikl mi tichý vzdech, když jsem ji uviděl. Na obličeji měla modřiny, šaty měla roztrhané a nepravidelně dýchala.
"Nebojte se, pane Blaku, bude v pořádku. Pár lektvarů a dnů rekonvalescence to spraví hned," ujišťovala mě ošetřovatelka. Ale to mi teď bylo jedno. Přemýšlel jsem na plné obrátky, kdo jí to mohl udělat.
"Kdo?" vyhrkl jsem vztekle na Jamese.
"Nevíme," pokrčil rameny.
"Zabiju ho!" vyhrožoval jsem.
"Pane Blacku, to jsou silná slova. Samozřejmě, že ten někdo bude potrestán, ale ne zabit a ještě od vás," usměrňovala mě. Skřípal jsem zuby a pořád se na ni díval. Na tu ještě včera krásnou tvářičku, co je teď plná podlitin.
"Musíte už jít, je pozdě. Máte být dávno v postelích!" vyháněla nás madam Pomfreyová.
"Ale my tu chceme být s ní," namítala Lily. Ani jsem si nevšiml, že by už přišla.
"Ne, to nejde."
"Já tu zůstanu!" prohlásil jsem rázně. Otočil jsem se na madam a zatvářil se prosebně. Nakonec povolila moji přítomnost.
Když jsem s Shar zůstal už úplně sám, vztekle jsem šeptl: "Pomstím se, zabiju toho parchanta…"
Jak jsme se ještě před hodinou měli krásně a teď? Sedím tu sklíčený nad jejím nehybným tělem a doufám, že se co nejdřív probere. Nakonec jsem usnul neklidným spánkem.
(Sharlotta)
Otevřela jsem pomalu oči. V místnosti panovalo přítmí, ale oknem již začínaly procházet první paprsky slunce. Snažila jsem si vzpomenout, co se stalo a kde to vůbec jsem. Zcela dezorientovaná jsem se podívala na mou ruku, která mě začínala bolet neustálým tlakem. To Sirius mi ji křečovitě svíral. Seděl u mé postele a horlivě přemýšlel. V jeho očích se minul náznak vzteku.
"Siri-usi…" zahrčela jsem přiškrceně. Sirius sebou rychle škubnul a potom se na mě nevěřícně koukl.
"Co je? Vidíš snad ducha?" ušklíbla jsem se. Jeho překvapení vystřídala obrovská úleva a radost. Rychle se postavil a naklonil se ke mně, zlehka mě políbil.
"U Merlina, ty nám dáváš, Lott. Víš, jaký jsme měli o tebe strach?"
Strach..? Ještě chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, co se včera stalo. To Lucius mě přepadl a mučil mě do skonání světa. I když musím přiznat, že jsem se radši nechala zmučit, než kdyby mě měl znásilnit, což naštěstí neudělal. Když si vzpomenu na tu bolest při nepravidelných dávkách Cruciatu, zabolí mě zase už zafixované rány. Jak může být člověk tak zlý?
"Shar, posloucháš mě? Kdo ti to udělal?" naléhal Sirius nervózně. Přece mu to nemůžu říct. Chtělo se mi křičet:Lucius. Lucius to byl! Určitě by potom Sirius neváhal a přinejmenším ho přizabil. Ale copak tohle mohu dopustit? Bude to tak ještě horší, než je…
"J-já nevím," odpověděla jsem. "Byla tma, nepoznala jsem ho."
"Byl to Lucius? Srabus? Tak sakra odpověz!" začínal už být vzteklý.
"Ne, oni určitě ne," prohlásila jsem razantně. Nerada jsem lhala, ale musela jsem.
"Shar, jestli mi teď lžeš… Musím to vědět, chci rozbít hubu každému, kdo se tě jenom dotknul." Docela mě dojal svou starostlivostí, ale čeho je moc…
"A čeho tím dosáhneš? Nech to plavat. Koneckonců se mi nic vážného nestalo, cítím se už dobře," uklidňovala jsem ho.
"Kdybys neměla v sobě litry lektvarů proti bolesti, řvala bys tu," namítl.
"Pro Boha Siriusi, já tě prosím! Nech to být!" Byla už jsem také hysterická.
"Jak chceš," naštval se. Otočil se na podpatku a prosvištěl rychle ošetřovnou. Stihl ještě hlasitě třísknout dveřmi, takže se hned přiřítila madam Pomfreyová.
"Já věděla, že ho tu nemám nechávat," sykla naštvaně. "Áá, slečno Snapeová, jak je vám?" usmála se na mě.
"Už dobře, děkuji za optání. Milé zacházení mi teď přišlo vhod," odpověděla jsem po pravdě.
"No jo, co naděláte… Chlapi!" pokrčila rameny a došourala se pomalu do své pracovny.
Usmála jsem se. Chlapi a ta jejich ješitnost. To by mě zajímalo, jak dlouho bude Sirius zuřit? Ušklíbla jsem se. Jak ho znám, tak asi dlouho.
(Sirius)
Tak tohle přehnala. Člověk se ji snaží pomoct a ona mi záměrně lže. Jaký já mám vztek! Teď bych docela rád uškrtil i Sharlottu.
Sakra chlape, uklidni se! Prostě se jenom vrátíš, omluvíš se Sharlottě… Když to je tak těžké… Napřáhl jsem nohu a s co největší silou jsem kopl do brněni, co bylo zrovna poblíž. Ozvala se ohlušující rána, brnění se však skoro nepohnulo.
"Au!" Moje noha! Tak nejenom, že jsem šíleně vytočený, teď si ještě zlomím nohu. Skvěle! Proč ne? Aspoň když budu na ošetřovně, budu mít více možností skoncovat se Srabusovou. Zkusil jsem jít dál, bohužel s mojí nohou mě bolel každý krok. A bolest se ještě více stupňovala.
"Doprdele! Osud chce, abych tam šel, tak fajn. Ale žádné omluvy!" řekl jsem do prázdna.
Pomalu s velkými obtížemi jsem se dokulhal zpět na ošetřovnu. Zastavil jsem se před dveřmi. "Dýchej, dýchej!" Otevřel jsem dveře a snažil se nedívat na Sharlottino místo, k mé smůle se mi to nedařilo. Sharlotta si upravovala nehty pilníkem a vůbec ji nezajímalo, co tu zase dělám. Snad nečeká, že se ji připlazím k nohám a bude se omlouvat. Tse! Padl jsem do nejbližšího křesla.
"Nemohla by si mi pomoct? Jak vidíš, mám obtíže s chozením," promluvil jsem na ni ne zrovna vřele. Ta ani nehnula prsty, tedy když nepočítám to, že si je pro změnu začala lakovat.
"Haló?!" přidal jsem na hlasitosti. Konečně na mě pohlédla.
"Hmm… Říkal si něco?" odlepila se od lakování.
"No konečně, Srabusová! Zavolej mi Pomfrejku!" nakázal jsem.
"Madame Pomfreyová," zavolala co nejtišeji. Poté pokrčila rameny a křivě se usmála. "Asi mě neslyší, Blacku. Smůla." Slyšeli jste to? Co si jako myslí?
"Srabusová neser! Vezmi ten tvůj velký tlustý zadek a okamžitě pro ni běž," osopil jsem se na ni.
"Tak velký tlustý zadek? Nebylo to tak dávno, co ti můj zadek a partie kolem něj přišly vhod," utrousila velmi naštvaně. Můj vztek začínal vyprchávat a místo toho jsem si chtěl dělat srandu z Shar.
"Tak to jsem musel být buď slepý nebo blbý."
"Omyl, Blacku. Ty jsi blbý! Nechápu, jak jsem tě mohla kdy milovat."
"Omyl, Srabusová.Ty mě miluješ!" Sharlotta otevřela pusu, ale slova se ji zadrhla v hrdle.
"Nenávidím tě!" odporovala nakonec, ale v koutcích ji cukalo.
"Taky tě miluju," uculil jsem se na ni. Sharlotta se usmála. Pomalu se zvedla z postele, bylo vidět, jak ji rány ještě bolí, ale co by pro mě neudělala. Ladným krokem došla až ke mně a sehnula se k mému obličeji. Pokrčila nos, našpulila rty a smyslně řekla:"Blacku, jsi hrozný."
Už jsem se nemohl déle udržet, vzal jsem její obličej do dlaní a náhle ji políbil. Jazykem jsem vnikl do jejích úst a pohrával si s ním. Sharlotta si na mě mezi líbáním sedla (zvláštní je, že mě už ta noha přestala bolet). Rukou mi čechrala vlasy a já se cítil blaženě. Intenzita se stupňovala, vzrušení rostlo. Polibek byl tak úžasný jako vždycky. Sharlotta vydala tichý sten. Na chvíli jsme se od sebe odlepili a podívali jsme se každý druhému do očí. V jejích hlubokých tmavých očích byla něha, láska, ale také vášnivá nespoutanost.
"Navždy spolu?" zeptala se na otázku, co ji už dlouho tížila.
"Navždy spolu…" odpověděl jsem a zahltil ji dalšími polibky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lia Lia | 16. září 2008 v 22:33 | Reagovat

pekneeeeee..)

2 Kris Kris | Web | 17. září 2008 v 9:38 | Reagovat

Pěkný, co víc říct, dnes nemám náladu na kritiku, na žádnou. Je to hezký, ale ještě není konec.

3 luckily luckily | Web | 17. září 2008 v 15:08 | Reagovat

no konečně se usmířili!! a ten Lucius mě pěkně naštval, ale, tak zase je to Malfoy, takže se to dá čekat, že??;)

vážně moc krásné!;)

4 Mary Mary | 17. září 2008 v 16:07 | Reagovat

týjo ten konec byl fakt super!!!!

,,taky tě miluju" to bylo fakt dobré:D

5 Envy Envy | Web | 17. září 2008 v 17:02 | Reagovat

no leeníšku XDXDDXXDXDXD  prostěě paráda!! já už fakt nfm co ti psát páč vždycky je to stejný ale je to prostě supr XD fakr bezvadný XD

6 Hannah x) Hannah x) | E-mail | Web | 17. září 2008 v 18:50 | Reagovat

Krásná kapitolka, konečně...už jsem se nemohla dočkat, jenom je škoda, že končí. To byla jedna z mých nejoblibenějších...:( :)))

7 Nera Nera | Web | 17. září 2008 v 22:14 | Reagovat

jejda... Hej... boží kapitola, ohromě dlouhááá, povedla se... jsem ráda, že ses vrátila...:))

8 Hope Hope | Web | 17. září 2008 v 23:12 | Reagovat

skvělá kapitola...ale je pravda, že jsem se chvíli bála, že se neusmíří...ale bylo to opravdu krásné :o)

9 Nnawell Nnawell | 18. září 2008 v 11:45 | Reagovat

super pokracko

10 martinka martinka | Web | 18. září 2008 v 16:53 | Reagovat

bobmbaaaaaaaaaaaa:)) proste skvělá kapča, škoda že už končí, doufám, že rozmýšlíš jestli fakt skončíš nebo ne, ale já sem rozhodně proti tomu aby tato vynikající povídkařka skončila:( jo díky že si splnila svůj slib, že stelině pipině zlomíš nos, teda já jí to tak přála, ale myslím že ji shar ještě šetřila já bych jí udělala něco mnohem horšího:D ta stela je taká koza blbá, blbé je že takový lidi existujou i ve skutečnosti:-/ no a konečně sou sirius a shar zase spolu, myslím že na pokračko se vyplatilo čekat, protože bylo fakt uplně bombovní.

11 Tarantule Tarantule | Web | 19. září 2008 v 12:25 | Reagovat

Nádhera, nádhera nádhera!!!

12 Eviccka -Sbčko Eviccka -Sbčko | Web | 19. září 2008 v 16:04 | Reagovat

tehle desing ja kráááásnej

13 Meimei Meimei | Web | 20. září 2008 v 9:32 | Reagovat

Krása !!!

14 Anusz Anusz | Web | 20. září 2008 v 10:37 | Reagovat

ahojky lenuszko!!!! moc se ti omlouvám, že jsem tá nenapsala koment k takové úžasné povídce. KApitolku jsem četla včera, ale byl u ná pavel a vykopli mě z kompu dřív, než jsem ti stihla napsat komentář.

Tak jako vždycky kapitolka úplně výborná a strašně se těším na epilog, ale nevím, kdy zase budu u kompu. Už mě to tady nebaví... :-((( No nic, těším se až příjdeš, papa

15 Mys Mys | Web | 20. září 2008 v 18:55 | Reagovat

Pěkná kapča!

Škoda, že už to bude končít... ale je to opravdu moc hezké! :)

16 jayne jayne | Web | 21. září 2008 v 14:58 | Reagovat

no neeee..to nemozes mysliet vazne..posledna kapitola??..nieeee..ja nechem aby taot poviedka skoncial..bola tak uzasna..skvela..a teraz je koniec..no este ze bude aspon epilog, ale aj tak nechem aby skoncila..inak kapitolka bola perfektna..ten koniec to uzmierenie..to je na tom najlepsie :)

17 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 21. září 2008 v 21:49 | Reagovat

Upe supeeer! Prej Pan Malfoy xD U toho jsem nemohla xD

18 Eviccka -Sbčko Eviccka -Sbčko | Web | 22. září 2008 v 15:50 | Reagovat

júúúúúú hezu...supeeer :)

19 Illandris Illandris | Web | 22. září 2008 v 21:01 | Reagovat

Jé, to je super, že se usmířili, ale Shar je mi fakt líto. Ten Malfoy je ale parchant, i když mě moc pobavilo to jak jí řekl, že pro ní je pan Malfoy:))

Jinak se moc těším, jak to všechno dopadne :D

20 Tracy Tracy | Web | 23. září 2008 v 11:28 | Reagovat

Pěkné, pěkné, velice pěkné, "PAN MALFOY" prchant, ale docela vtipněj parchant. Co víc dodat....už se nemůžu dočkat, jak to všechno dopadne, sice mám utčitou představu, ale radši černé na bílém, vlastně bílé na černém, že?!XD

21 Hannah x) Hannah x) | E-mail | Web | 26. září 2008 v 21:45 | Reagovat

jak to, že vždy dávám 21. komentář, se stejným zněním? Kaj to vazne?

22 Theresa Theresa | 27. září 2008 v 20:32 | Reagovat

Super jako vzdy. Jen je skoda, ze to uz bude koncit. :'-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama