7.Mnoholičný lektvar

9. března 2008 v 19:36 | Leenikk |  Z anděla bestie
Jo takže je tu další kapča k andělovi, teď spíš bestii.ja fím, mělo být zakázane ovoce, ale doufam, ze mzuze byt tohle!Kazdopadne jsem se delala prdel z Křiklana!
Jajky!No docela se mi to líbí!Mě to úplně bavilo!I když jsem chtěla ještě dopsat něco, ale to si nechám na příště!Jinak doufám, že se bude líbit!
Leenikk

7.Mnoholičný lektvar.
Uběhl právě týden od vánočního plesu, ale pro mě to bylo jako celá věčnost.Od té doby se se mnou totiž nikdo nebavil, teda když nepočítám Siriuse, který na mě sem tam koketně mrkl(idiot), a Luciuse, ten se pro změnu zase pošleboval a tvářil se ve smyslu:Já to věděl, jsi naše!
Už mám všeho po krk! Vyučování je naprostý hnus, zvlášť u McGonagalky. Nemůže nikdy, když to jde, si odpustit poznámky typu:zase špatně, jste drzá, nic neumíte… atd.
Zrovna teďka jdu na lektvary. To zase bude! Výborně slečno Evansová, vy jste tak šikovná a talentovaná. Kdybych neznala starouše Křika, řekla bych, že jí nadbíhá. Ale to těžko, ten spíš v ní vidí jen vlastní užitek. Jednou bude slavná a bude mu posílat zdarma léky. No je to chytrák, to se musí uznat. Teďka jsou léky hrozně drahé! Je to dobrý job.
"Áu! Dávej pozor." zařvala jsem na nějakého malého smrada, který si dovolil do mě žduchnout.
"No, jo. Sorry!" odpověděl znuděně a běžel dál. Tse! Ty děcka!
"Hej! Ještě jednou a rozbiju ti hubu!"vyhrožovala jsem mu do dálky, protože už toho mám dost! Ptáte se, proč jsem tak agresivní?... To nevím ani já!... Je to prostě ve mně…… Změna je život ne?
"Nemusíš hned strašit ty malé děti!"v yjela na mě ta mudlovská šmejdka Evansová, která pospíchala do učebny lektvarů.
"Budu si dělat, co chci! Že ty se celá třeseš na ty děcka, to není moje věc. Pro mě za mě, je klidně uč chodit na hajzl, aspoň ušetří na pleny!" utrousila jsem znuděně a už ani neposlouchala, co mi odpověděla, protože zrovna začalo zvonit a všichni se vsoukali do učebny.
Všichni se usadili. Akorát, že Lily, která obyčejně seděla se mnou, si sedla s Leslie před Jamese s Blackem. Hned jsem uslyšela cukrování Jamese a snad i zamlaskání polibku.
No fůj!!!!!!!! Ta mrcha!
"Ehm, ehm," odkašlal si Křiklan, když viděl tu mladou dvojici. Ble! No doufám, že je seřve!
"Ach! Ta mladá láska. Taky jsem byl kdysi mladý…" zasnil se Křik. To si snad děla prdel! Je ani neseřve on snad i …..
"Jo, jo. Já vám to schvaluji. Ale prosím až po hodině." dořekl a Lily byla v tu chvíli rudá jako rajče. Rychle trefila zlostným pohledem Jamese a sedla si na svoje místo a obrátila se k tabuli.
"Takže, dneska! Co budeme… sakra……… máme dělat……ehm…….co máme dělat? Slečno Evansová, co máme dělat dnes?" ty jo! Tak Křik má Alzheimera a sklerózu ne? Chytla jsem pořádný záchvat smíchu. V tu ránu se po mě všichni podívali. Nemohla jsem si pomoct, no! Ale někdo mě v tom nenechal! Někdo se taky začal buchat jako pominutý a snad i víc než já! Kdo to? Ale ne! Black. No ten aby se něčemu nesmál.
"Tak dost! Musíte brát ohledy. Už nejsem nejmladší! Slečno Lloydová, máte školní trest."ukončil to Křik.
"Cože!!!!!!!!!!!!!!!!! A to jako já nemůžu za to, že si všecko pamatujete, jak můj praděda. A navíc, Black se taky smál." protestovala jsem povýšeně.
"Dobře, tak tedy pan Black bude mít taky trest! Takže pozítří v 8. Něco už vám vymyslím. Pane Blacku? Namítáte něco?" pohlédl na něho. Nemůžu uvěřit, že nic neříká. Normálně by se vymlouval, ale teď-on snad byl ještě rád!
"Ne, absolutně nic! Zasloužím si to!" řekl a vycenil na mě zuby. Já jsem na něho jen hleděla jak na sáňky v létě.(pozn. Blbé přirovnání,já vím, ale mě nic jiného nenapadlo)
"Nu dobrá tedy…. A… kde jsem to skončili…..(cukaly mi koutky, Křik se na mě rychle otočil) náhodou vím, právě jsem se ptal slečny Evansové, co máme dnes dělat(řekl vítězně, ale potom, co jsem se ušklíbla, tak zase znejistil)…hmm… že?"
"Ano, ptal jste se mě, ale…. Já jaksi……….(ha, ona neví. Jupí!!!!! Dobře jí tak!)…. hmm… nevím?"zrozpačitěla Lily.
"Kdybys jen pořád nerandila, tak bys to věděla" prskla jsem na ní. Lily sklopila oči k zemi.
"Promiňte pane profesore." pípla, tak, že i špendlík, by byl slyšet lépe.
"V pohodě, Lilynko(pohladil ji po vlasech. Tfuj! To je starý peďák! Hned bych volala 112-v ohrožení života!)… ale slečna lloydová to určitě bude vědět, co?" pozvedl obočí Křiklan.
"Jistěže! Dneska totiž…..(vstala jsem, aby byl na mě všichni viděli) by měl být hotový už mnoholičný lektvar, který jsem začali už dávno" prohlásila jsem vznešeně, že by Luciusek čuměl!Ha, všem Zmijozelákům bych natrhla zadek!
Celá třída a nejvíc Křikla na mě civěli jak na svatý obrázek. Tse! Si myslí, že nic nevím!
"No, jo máte pravdu! No toto!" prohlásil Křik a poškrábal se po hlavě. Kýval hlavou dost dlouho, se divím, že si ji nevykroutil!
"Ano, mám pravdu. Jestli můžu…(přikrčila jsem se k němu a zašeptala, no zašeptala, chtěla jsem aby to všichni slyšeli)…používám ginkoprim - ten je na prokrvení končetin a na paměť... měl by jste to zkusit!" poradila jsem mu.
"Fakt?! Pomáhá to? To víte, už nejsem mlád!" šeptl mi do ucha, ale na jeho smůlu to všichni slyšeli. Aji to, co jsem říkala já! Všichni vybuchli ve zdravý smích, dokonce i Lily, ale jak viděla, že to starouše popudilo, hned přestala. Supiš! Ztrapnila jsem ho! Muhehe(pozn. Se mi to strašně líbí, sorrač P@apajo,)
"Tak dóóóóóst!" zahřměl učebnou jeho "mírně" zvýšený hlas.
"To si vyprošuju! Slyšíte! Přestaňte!" teď už pořádně zařval. Celá třída zmlkla.
"Tak a teď jdeme na ten mnoholičný lektvar!" zamával hůlkou a před každým se objevil "kýbel" (jaj to sem zase něco vymyslela, jinač, já fím, že je blbost, že měl každý svůj, ale mě se to tak hodí.).
"Tak dobře a teď se dejte do díla!...aaa slečno Evansová, Lilinko (usmál se Křik).Pojďte si sednou sem do předu! Jsem tu na vás zvyklý. Moc prosím!." znovu se usmál.T y jo, on ji snad sbalí, ne?
"Jistě, jak chcete." zvedla se, posbírala si svým 9 švestek a nebezpečně se blížila ke mně.To snad ne! Zase s ní vydžet hodinu! To bude: jupí! Ale né! Takže nařezat kozinošku a….
"No fajn." odsekla jsem znechuceně.
"Neboj, mě se tady taky nechce sedět!" ujišťovala mě.
"Takže už stačí jen přidat 1 přísadu! Ale pozor na tomhle závisí celá vaše práce. Jedna malilinkatá chybičička(šišlá jak na debily) a…no však víte.. je to celé na …ehm..nic.."upozorňoval nás Křik na katastrofu.
"Hej, podej mi tu mandragoru!" křikla jsem na Lily.
"Říká se prosím!" odsekla.
"Dělej!"
"Jak chceš!" vzala od druhého stolu mandragoru a to snad né! Řítí se k mému kotlíku a ……
"Néééééééééééééééééééééééééééééééééé!Ty hnusná děvko!" tak teď pěním vzteky! Ona si dovolila jen tak to tam hodit. Vždyť se to muselo ještě nakrájet!
Můj lektvar začal nebezpečně bublal a zbarvil se do nachově červené.
"Já byt tebou, jdu od toho dál!" ušklíbla se. To už celá třída zírala na můj kotlík
"A to jako proč…..ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! Fuj! Sundejte to ze mě!" Můj lektvar explodoval a dal mi takovou malou "spršku"! V tu ránu všichni začali padat v křečích na zem, jak se smáli. I James. Jamesi to není směšné! A víte, co dělal Křiklan? No co? Smál se s nima! A eště si dovolil, říct: "Tak, takhle jsem se dlouho nezasmál!" Já ji zabiju!
"Ty jedna, odporná, mrňavá mudlovská šmejdo."j ak se všichni smáli, nikdo nepostřehl, že jsem vytáhla hůlku.
"Cruc-" nestihla jsem doříct, protože mě někdo odzbrojil a já spadla na zem. Byla to taková síla, že jsem si vyrazila dech.
"Lindsay, promiň. Já nechtěl. Ale ty-" řekl někdo se strašnou lítostí v hlase.
"Pane Blacku, zachoval jste se správně! Za takovou pohotovost přičítám nebelvíru 50 bodů. Kdo ví, co by se mohlo stát? A pokuď jde o vás slečno, tse, tak vás ani nazývat nemůžu! Jďete okamžitě za ředitelem! Hned!!!!!!!!!!!!!!!!!"
Sotva jsem ho poslouchala. Sesbírala jsem se ze země a cítila pohledy všech na sobě. Sirius se stihl ještě jednou omluvit.
"Lindy, kdybych, tě nezastavil, tak-" v obličeji měl ten podivný výraz, co jsem u něho nikdy neviděla. Strach? Lítost? Láska? Co to kecáám.
"Kdybys mě nezastavil, tak bych ji zabila! My se ještě uvidíme, Evansová! Ještě jsme neskončily!"
"Vyhrožuješ mi?"
"Ne, jenom tě upozorňuju! Radši se běž někde schovat! Neručím za sebe!"
Odešla jsem z učebny a pokračovala dále chodbou ve sklepení. Jak já ji nenávidím! Ne! Co jsem to zase udělala! ÁÁÁÁÁ. Moje hlava. To nejsem já!!! Nikdy, nikdy bych nepoužila kletbu, která se nepromíjí.
Ale použila! Je to v tobě! Jsi celá ze zla!
Já nechci!C hci zpátky mít svoje kamarádky a...
A co? Kamarády, kteří se ti posmívají?
Ne, oni mě... měli rádi!
Tse, to si jen namlouváš! Nech mě konečně dokonat dílo!
Máš pravdu! Ale jaké dílo myslíš? A kdo vlastně jsi?
Já? Vždyť jsem ty! Tvoje konečně správné já! No tak uzavři se před nimi! Jsi jen moje!
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! Moje hlava! Proč mě bolí hlava?
Až budeš úplně zlá, už tě bolet nebude!
Ale já… já nevím!!!
Neboj se, já ti pomůžu.
Ok.J sem tvoje!
Tak se mi líbíš!
Jak jsem přemýšlela, neuvědomila jsem si, že už stojím před 2m chrličem.
"Sakra, neznám heslo!" zanadávala jsem.
"Slečno Lloydová, pojďte dál. Čekal jsem vás už dřív!" ozvalo se kdesi shůry.
Nato se začal chrlič hýbat a schody přijeli až ke mně. Vystoupala jsem až nahoru a zaklepala.
Z vnitřku se ozvalo milé:"Dále," vešla jsem a uviděla tu známou pracovnu.
"Posaďte se" nabídl mi profesor Brumbál(dejme tomu, že byl ředitelem).
"Ne, já postojím. Jsem tu jenom, abych řekla, že jsem málem použila kletbu, která se nepromíjí. Bohužel mi to někdo překazil!" řekla jsem rychle jak kulomet.
"Ach!" oddechl smutně. Něco ho trápilo, že by já?
"Ano. Myslel jsem si to! Och to ne! Nesmí být ještě pozdě!" mumlal si tiše pro sebe.
"Cože? Co to kecáte! Nejsem hluchá! Tak to dopovězte!"divila jsem se.
"Nejspíš, jsem měl zase pravdu……hmm…musím si promluvit s vaším otcem jedině on…."
"Co on?" vyhrkla jsem ze sebe. Bylo mi jedno jestli jsem drzá nebo ne. Chci se konečně dozvědět, co je se mnou!
"Jedině on vám může pomoci."
"Tse a v čem jako?"
"Zachránit vaši duši!" posmutněle stáhl oči k zemi. Cože moji duši? Vždyť teprve teď jsem ta pravá já, nebo ne?
"Mám toho dost! Melete samé nesmysly! Jdu pryč. A jestli pojedete k mému fotr…tatínkovi, tak mu vzkažte..že….no vlastně nic mu nevzkazujte... taky ho mám po krk… ani mi nenapsal" obrátila jsem se na podpatku a kráčela si to naštvaně ke dveřím.
"Počkejte!!! Prosím.Jenom jedna otázka."
Zastavila jsem se a otočila zpátky k němu.
"Tak fajn. Ale jenom jedna!"
"Znáte svoji matku? Kdo byla!" upřeně jsme si hleděli do očí. Moje matka? Ach! O ní jsem nic nevěděla.
"Ne, ale určitě to byl ten nejlepší člověk na světě. I když mě mrzí, že mi tata nic nikdy neřekl. Prý umřela při porodu! Pche!" odfrkla jsem si, "Copak kouzelníci takhle umírají!"
"To mi řekněte vy." ta jeho klidnost v hlase mě nervovala.
"Ne. Kouzelníci-praví kouzelníci-umírají na Avada ke-"
"Dost. Ticho! Běžte!" Civěla jsem na něho. Před chvílí mě prosí, abych zůstala a teď mě vyhazuje. Tse. Tak to teda ne!
"Jak chcete, ale už se tady neukážu! Jedině, když někoho zabiju. To slibuju, že se ukážu." rozloučila jsem se s ironií v hlase. Ale on to vzal opravdově.
"Myslím, že se brzy udidíme. Budu na vás čekat!"
Naposledy se naše oči setkaly. Potom jsem odešla z pracovny a běžela na konec hodiny lektvarů. Právě jsem dobíhala, když školní zvonek ohlásil konec hodiny.
Z učebny se hrnuly zástupy lidí. Vervala jsem se dovnitř. U katedry byli poslední studenti. Samozřejmě Lily a poberti.
"Výborně slečno Lily,30 bodů pro nebel-"
"Lloydová?" zatvářil se rozzlobeně. "Co ještě chcete? Vypadněte odsuď!"
Páni to je otrava! Počkat. Teď mě něco napadlo! Hááááá! Já jsem borka! Už vím, jak se pomstít! Proč nepoužít pro pomstu triumf Lily? Nechápete! Přece jsme vařili mnoholičný lektvar ne? Ha!
Nenápadně jsem sebrala malou láhvičku a šlapala jsem si to k Lilyinu kotlíku.
"Vy jste neslyšela! Běřte! A Lily... uvidíme se na večírku, vy jste samozřejmě taky zván pane Pottere." zamrkal na Jamese spiklenecky. Já využila jeho pozvánek a nalila jsem plnou láhvičku mnoholičného lektvaru z Lilyino kotle.
Ani nevím, jak se mi to povedlo, ale povedlo! Jsem šikula! A teď se těš! Ha! Jamesi budeš můj! Aspoň na hodinu! A co budeme dělat? Ušklíbla jsem se a zmizela někde mezi studenty, kteří se chystali na oběd.
*********************Lidí!!Komentujte!!!tak třeba 15 komentů???Nenutím, ale vždyť stačí jenom líbí /nelíbí************************

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čtete moje povídky?

Ano!
Ne, ale budu.
Ne.

Komentáře

1 any any | Web | 9. března 2008 v 19:57 | Reagovat

no leni super kapitolka uz jsem se nemohla dckat!!!!!!!!! lindsay je ted nejaka sivna

2 Leenikk(admin) Leenikk(admin) | E-mail | Web | 9. března 2008 v 20:01 | Reagovat

Si piš!Proto ten název!

3 any any | Web | 9. března 2008 v 20:02 | Reagovat

aaa prvy koment!!!!!!!!!"!!!!!!!!!

4 Leenikk(admin) Leenikk(admin) | E-mail | Web | 9. března 2008 v 20:04 | Reagovat

No ja bych se tak neradovala!Ale dik!

5 any any | Web | 9. března 2008 v 20:04 | Reagovat

a ted jsem cetla tvůj koment natu jednorazovku

lenick moc si me potesila podle me to bylo takova bblost ktera me napadla kdyz jsem nebyla na pociku takove kratke a blbe

ale mocky si me potesila fakt moc!!!!!!

6 Envy Envy | Web | 9. března 2008 v 21:06 | Reagovat

huaaa je to bozi ja to milujuuuu je to uzasny, krasna mrska moc se mi libi, ale je skoda ze je lucius jeji pribuzny s tim by mu to sluselo lip ;) a miochodem na svete (rozumej na blogu) je nova kapca ;)

7 Envy Envy | Web | 9. března 2008 v 21:08 | Reagovat

a odpoved je taky tam :) fakt tahle kapca je bozi

8 Illandris Illandris | Web | 9. března 2008 v 21:27 | Reagovat

Tak to bylo fakt hustý. Ta Lindsay je teda ale pěkná mrcha, ale občas mi jí bylo i líto.

Moc se těším na další kapču:D

9 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 9. března 2008 v 22:50 | Reagovat

Táá jo..bomba!!!!

10 wrath wrath | Web | 10. března 2008 v 0:27 | Reagovat

Envy pořád básnila o tom, jak je tahle povídka skvělá, tak jsem si jí prostě musela přečíst:-) a samozřejmě měla pravdu, fakt hezký!!! Taky s ní musím souhlasit v tom, že by to Lindsay slušelo s Luciuskem, ale to by zase měli retardovaný děcka, když jsou příbuzný :-D njn začíná se z ní stávat správnej člověk, jen tak dál!!!

11 Leenikk(admin) Leenikk(admin) | E-mail | Web | 10. března 2008 v 16:22 | Reagovat

Jej!Ja se červenám!Děkuji moc za takovou chválu Wrath!!!A taky ostatním!!

Jinač s tím retardem.mno to je pravda, ale nebojte tohle fakt nebude!I když by bylo docela prdel! (-:

12 Peggy Peggy | Web | 10. března 2008 v 18:02 | Reagovat

Ahoj, moc ráda se spřátelím =) Právě jsem si četla tvojí čtvrtou kapitolu, když jsem si přečetla tvůj komentář =) A musím říct, že se mi tvoje povídka vážně moc líbí... no, svoje dojmy ti napíšu, až to dočtu až sem :D

13 Lia Lia | 10. března 2008 v 18:05 | Reagovat

noo zaujimvae..a velmi....a ta Lindsay je ale pekna mrcha..ale nechapem,ako to ze sa az tak zmenila???Som zvedava na dalsiu kapcu.

14 Natka Natka | 10. března 2008 v 18:15 | Reagovat

tak jak chceš LÍBÍ :o):o):o):o):o):o):o)

15 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 10. března 2008 v 18:25 | Reagovat

pekneeee......=)

16 Peggy Peggy | Web | 10. března 2008 v 18:50 | Reagovat

Tak už jsem to dočetla =) Musím říct, že jsem celou povídku přečetla jedním dechem, vážně se mi to moc líbí! Je to skvěle a čtivě napsaný a celý je to prostě bezvadný!!! =) Ale jak se teď změnila, tak se mi vývoj událostí ani trochu nelíbí... to ale jenom vypovídá o tom, jak úžasně to bylo napsaný, že mě to úplně vtáhlo do děje... =) No, doufám, že brzo napíšeš pokráčko O:-)

17 Envy Envy | Web | 10. března 2008 v 21:11 | Reagovat

hej honeem ja su na te povidce zavisla

18 Theresa Theresa | 11. března 2008 v 15:18 | Reagovat

Tak teda jenom LLLLIIIIBBBBIIII!!!!

19 haňula haňula | 11. března 2008 v 16:38 | Reagovat

fakt zajímavá povídka moc mě baví jí číst doufám, že se brzo dozvíme co se to s ní vlastně děje

20 Bariska Bariska | Web | 11. března 2008 v 16:54 | Reagovat

klasaaa klaaasa klasivaa! Fakt beutiful =)Ale nejvice se nemuzu dockat ke kapci k ZO . . . . uzplne masakrne se tesiiim!!!!! tak me netrap ='(

21 Envy Envy | Web | 12. března 2008 v 7:13 | Reagovat

hej wrath neco jao my vid  ;). hej normalne me kluci ze tridy pomlouvaj ze sem mrcha (teda to je to nejmensi co o me rikaj XD) sice mi to desne trha srce ze mi to rikaj (jako fakt me to tak mrzi ze zrovna ti retardi me pomlouvaj asi se du obesit na nejblizsi ker fakt ze jo) .A jsem na to hrda XD

22 Nera Nera | Web | 12. března 2008 v 20:56 | Reagovat

Si děláš prdel, ne? Jáj se těším na další kapču jak děcko na Vánoce!!!! Jóóóóóóó, u mě je kapča k to nejsem já! Jsem borka, co?

23 Tracy Tracy | Web | 15. března 2008 v 13:19 | Reagovat

Hej, tohle je super, už se těším na pokráčko, mně se tahle povídka začíná líbit víc a víc...

24 Peggy Peggy | Web | 16. března 2008 v 15:20 | Reagovat

Jooooooo, tak to jdu okomentovat celou povídku... =) Boj se, boj :D (ne, nic tak hroznýho, co bych ti mohla vytknout nemam :P)

Takže, upřímně, když jsem začínala tuhle povídku číst, tak mě to zas tolik nebavilo... Jenže potom mě to fakt začalo brát, prostě to dostalo pořádně šťávu =) Líbí se mi, že je to čtivě napsaný a je to napsaný vážně hezky, žádný sekání ani opakování slov... =) A děj taky hodnotím na jedničku s hvězdičkou, ačkoli se mi teď vývoj událostí moc nelíbí... Ale to už nesouvisí s kvalitou povídky, to, že mě tak děsně štve, co se z ní stává, je proto, žes mě tak bravurně vtáhla do děje! =)

25 Leenikk(admin) Leenikk(admin) | E-mail | Web | 17. března 2008 v 16:08 | Reagovat

Ty jo děkuji! A já jsem si myslela, že opakuji slova!

Fakt děkuji za komenty!!!!

26 Koudelacka Koudelacka | 3. dubna 2008 v 13:38 | Reagovat

Jééé bylo to vážně senza!! moc se mi to líbilo, fakt paráda:) chci dalšííííí! prosím je to bombaaaaa

27 Ewilan Ewilan | Web | 11. května 2008 v 14:01 | Reagovat

já nemám slov...to je taková mrcha a tak zlá..ale z jedný části je mi jí líto..ona vlastně za nic nmůže. to ta její matka...

jak bouchl ten kotlík, pak u brumbála a nakonec ten mnoholičný lektvar pro jamese..jsem zvědavá jak to bude dál.-))

nádherná povídka!!!

28 Hannah x) Hannah x) | E-mail | Web | 23. července 2008 v 22:33 | Reagovat

Ach jo, pořát to samý...chudák Lyn...:( Ale nádhera...):

29 weruška weruška | Web | 26. července 2008 v 22:11 | Reagovat

líbí :()

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama