3.Kapitola - To není možné!

21. března 2008 v 19:59 | Leenikk- v dobré náladě |  Zakázané ovoce
Takže nová kapitola! Super, ne? No já vím, že to je trošku pozdě, ale jaksi... však to znáte.
Tuhle kapču bych chtěla věnovat pro: Aňušku, Neru, Cattgirl, Bariscu, Eliot, také Nattce, Mystery-diamond, Cassiopee, Therese, Illandris, Lucce, Envy a Drachii (měli by to být ti, co napsali koment).
Doufám, že se bude líbit, protože jsem si ji docela užila, tak doufám, že vy taky! Tak proč čtete tyhle bláboly? Honem jděte číst kapču! A nezapoměňte napsat koment!
Ps:Je kratší než ovykle a budou se tam střídat ich-formy Siriuse a Sharlott.
Leenikk

3.kapitola -To není možné!
"Hele kluci, proč si myslíte, že se ho ta holka tak zastávala Srabuse?" ptal jsme se svých věrných kamarádů, když jsme si to kráčeli ke kočárům.
"Co já vím? Třeba po něm jede!" navrhl Dvanácterák.
"Tak to pochybuju! To by přece nikdo-" pochyboval jsem. Je to přece úplná hovadina, aby… Ne, to není možné. Kdo by dal přednost Srabusovi přede mnou? Nikdo, jo nikdo, takže v tom bude něco jiného. Ó, vůbec nejsem namyšlený, co?
"A není to nějaká příbuzná?" zkusil to Remus.
"Sakra, to ani neříkej! Ale copak Srabus má nějaké příbuzné?" reagoval jsem pohotově.
Kluci pokrčili rameny.
"A do prdele!" uletělo mi. Protože zrovna jsem uviděl jasně růžovou barvu.
"Co je?" čuměl na mě vyjeveně James.
"Hej, lidi, prostě jí řekněte, že tu nejsem, že jsem třeba nemocný! Já se někde zdejchnu." odpověděl jsem. Sice vůbec nechápali, ale nebyl čas na vysvětlování. Zalezl jsem za nejbližší keř a doufal, že mě ta barbie neuvidí.
"Siri! Siriusku, no kdepak se mi schováváš? Já tě najdu!" trylkovala jedna stupidní holka. No co? Na konci roku jsem s ní jednou šel. Ale byla to hrozná chyba! Furt za mnou lezla a nenechala mě na pokoji. A ještě je to tak strašná barbie girl! Bože!
"Ahoj, zlatíčka. Neviděli jste mého koblížka! Já ho všude hledám, protože ho nemůžu najít."(no to je inteligentní, většinou se člověk hledá, protože je nezvěstný)
"Ehm… on totiž… je nemocný!" vzpomněl si na moje rady James.
"Nemocný? A co je mu?" zhrozila se bloncka a vykulila oči.
"No, on… totiž… má chřipku!" napadlo prvně Dvanácteráka.
"Chřipku?" divila se.
"No, jako má teplotu, rýmu, bolí ho kosti… víš?" začal vysvětlovat.
"Já přece vím, co je to chřipka! Nejsem úplně blbá!" To si teda piš, že jsi! Pomyslel jsme si za křovím.
"No, jasně, že nejsi." řekl mírně Remus, " James to tak nemyslel, že?" Remus mrkl na dvanácteráka, ale tomu docela hodně cukalo v koutcích.
"Vy jste tak zlí!... Já ho miluji! Starám se o něho a vy na mě takhle. No počkejte až se to dozví Siri. Ten vám ukáže!" odsekla naštvaně, vrhla ještě zlostný pohled na Jamese a odkráčela pryč.
"Jé, ta teda vrtí tou prdýlkou!" žasl náš starý úchylák Petr. Remus a James se rozbuchali na celé kolo. Já viděl pohromu zažehnanou, a tak jsem vylezl ze svého úkrytu.
"Díky, kluci. Jsem vám zavázaný!" oddychl jsem si.
"Co to bylo? Já věděl, že ty si extrém, ale že sbalíš i Miss vypatlanou?" posmíval se James.
"To ani nemluv! To jsem si pro jednou zase dal. Ta mě pořád otravovala. Taková napudrovaná koza! Snad mi dá už pokoj." doufal jsem, ale ne že bych tomu věřil, ta si mě bude držet jako klíště.
"Klucí! Támhle je volný kočár!" přerušil naši debatu Červ.
"No, aspoň na něco jsi, Petříčku!" pochvaloval ho James. Petr se jen uraženě odvrátil.
"Tak jdeme!" zavelel jsem.Vyšli jsme všichni vpřed a blížili se ke kočáru. Nasedli jsem si a ani jsme se nenadáli a kočár vzlétl do výšky a větrem poháněný nás unášel ke hradu.
(Velká síň - pořád Sirius))
"Jdeme si sednout do předu!" informoval nás James. Proč asi? Seděla tam samozřejmě Evansová! On snad nikdy nedá pokoj.
"Ahoj, Evansová! Tak co, jak je? Půjdeš konečně se mnou na to rande? A neříkej ne, víš jak mi to srdce rve." Jak srdceryvně vyřkl tato slova, se snad rozpláču.
"Dej pokoj, Pottre! Už jsem ti říkala, že nikdy! A nekecej, že ti to rve srdce! Těch tvých frází mám dost! Jsou pořád stejně trapné, kdyby jsi aspoň vymyslel něco jiného, ale to tvůj malilinkatý mozeček asi neumí, co?" vyhrkla Lily rychle.
Musel jsem se rozesmát, ale James se na mě zhnuseně podíval, a tak jsem radši přestal.
Do síně si to už konečně našlapoval Brumbál.
"Hej, Dvanácteráku, zajdu si na hajzl. Kdo ví, jak dlouho bude trvat zařazování. To bych se tu asi poch…. Hmm můj močový měchýř by mi praskl." změnil jsem svá slova, protože zrovna kolem mě procházel ředitel. Ten též musí být všude!
"Tak fachej, víš přece, že budou zařazovat i tu tvoji krasotinku!" poznamenal chytře James. Mno, bez tebe bych to teda nevěděl!
Jak jsem se zvedl od stolu, ucítil jsem pohledy skoro celé dívčí populace. Některé se nesměle usmívaly, některým kapaly sliny od pusy(ty mám rád), některé mi zamávaly a některé(především ve zmijozelu) se zhnuseně odvrátily.
Vyšel jsem na chodbu a tam už byla McGonagalka a zpravovala všechny žáky o pravidlech a kolejích. Mezi nimi jsem uviděl můj new objev. Černé vlasy jí rámovaly postavu až ke skvělému zadečku. Teda já jsem fakt asi úchyl. Jé, ona se na mě usmála! To jako fakt na mě? No, jsem kanec!
"Pane Blacku,můžete mi laskavě objasnit důvod, proč nejste ve Velké síni?" povytáhla obočí ředitelka nebelvírské koleje.
"To víte, paní profesorko, už nejsem nejmladší. Mám problémy s prostatou a jak nazlost jsem si Prostenal nechal doma!" zanadával jsem si. Mcgonagalce se zkřivil obličej do jakéhosi patvaru. Zato Sharlota, ta se začala smát. Skvěle Siriusi zabodoval si!
"No, no klid! Nechte si ty vaše vtípky a vraťte se zpět do síně."
"Ale paní profesorko, já se po-"
"To mě nezajímá, příště si vezměte plenku. A teď už alou…" zvolala a ukázala prstem do síně.
Zatvářil jsem se jakože strašně ublíženě a radši šel zpátky. Ještě jsem ale stačil mrknout na Shar. A ta, k mému udivení, to oplatila a ještě se usmála.Uff, je k sežrání!
(Sharlota - zařazování)Já nevím, ale já mám prostě ráda parodie!
Sakra uklidni se! Bude to v cajku. Prostě půjdu do Zmijozelu a hotovo. Babina bude šťastná, tím pádem mi dá pokoj a tím pádem budu i já šťastná!
"Zac Zanziball." zvolala starší profesorka, jmenovala se nějak … počkat… no jo Mcdonaldová! Teda, to je divné. Má mudlovské příjmení po těch bratrech, co dělali hranolky.
"Zmijozel!" přednesl plesnivý klobouk. A do… teď budu na řadě já…
"No a poslední žákyně, která tedy nastupuje do 7. ročníku… Sharlotta Karenina Snapeová!"
Celou síní přejela vlna šepotu. No super! Musí na mě civět jak na debila v plavkách! No, asi musí! Pomalu se přibližuju k tomu podivně vypadajícímu klobouku. Sednu si na stoličku a…
"Heleme se! No teda! To zase projednou bude fuška. Takže Sharlotta Karenina Snapeová - 1/2 Angličanka, ¼ Francouzka a dokonce i ¼ Ruska!" ozval se hlas v mojí hlavě.
"Jo to jsem já. Těší mě! … No, vy asi nebudete klobouk proti větru, co?" optala jsem se.
"No, co si to dovolujete, já jsem důstojný klobouk Bradavic a mám vás zařadit do koleje."
"Pche, důstojný, čichl jste si někdy k sobě? Strašně páchnete!"
"No, co-to, co-si-to-dovolujete! To je urážka veřejného činitele!"
"Ale, běžte s tím do háje! Jaká urážka? Já jsem jen jedna z těch, co je prostě jen upřímná." ujasnila jsem mu.
"Tak to jsem tady ještě neměl, většina se mě spíš bojí."
"No, vidíte a já ne. Já mám spíš bobky, kam mě zařadíte."
"Jo, jo. To ti docela věřím, tvoje babička, co?"
"Přesně tak. Takže řekněte Zmijozel, ať to můžeme už skončit!"
"To nebude tak snadný, děvenko."
"Já bych řekla, že je to hodně snadný, prostě jenom řeknete: Zmijozel! A je to!"
"No, počkat, počkat. Vy teda rozhodně do Zmijozelu nepůjdete! Nepotřebuju, aby jste později reklamovala moje rozhodnutí!"
"Slibuju na babiččiny trenky, že nebudu reklamovat! Musí to být zmijozel, slyšíte?"Ale klobouk si mlel svoje.
"Takže, Zmijozel ne, Mrzimor? Ne to rozhodně ne. Vy nekypíte zrovna trpělivostí. Takže Havraspár? No, chytrá je, to jo. Ale lenivá jak veš!"
"Cože?! Já nejsem lenivá, jen nemusím hned každému dělat služku na potkání!"urazila jsme se.
"Takže Nebelvír? No, nějaké srdce máte, to je fakt, a odvahu jakbysmet. Kdo by si taky na mě dovoloval!"
"Né! Nebelvír ne! To vám radši odpřísáhnu, že se budu učit!" zhrozila jsem se.
"Ne, bude to prostě Nebelvír. Trvám na svém."
"Ale babina mě vyžene z domu! A taky vydědí, vím, říkala jsem, že nic nemá, ale to se změnilo. Včera vyhrála sportku - šance milion."
"To je sice pěkný, ale nikam jinam se prostě nehodíte!"
"Né, prosím, já udělám všecko, co si budete přát!" Musela jsem být vážně zoufalá, když jsem tady nabízela kdovíjaké služby.
"Vážně? Všechno?... no… možná… Cože? Takže úplatky, jo? Je mi líto slečno, je to…
(Sirius)
"… Sharlotta Karenina Snapeová!" řekal Mcgonagalová.
"Cože? To není možné! Si dělá prdel!" zakřičel jsem nahlas.
"Ty vole, tak to podrž! Kdo by si myslel, že je to jeho-" mumlal si James.
"Sestřenice, musí to být sestřenice nebo lépe, ještě nějaká vzdálenější příbuzná!" zahrčel jsem nadějně. Ale jak to už v takových případech bývá, naděje umírá brzo.Hódně brzo!
"Musím tě zklamat Blacku, JE TO JEHO SESTRA a taky moje dost dobrá kamarádka!" informovala nás Lily a já jsme dostal pěkně studenou sprchu.
"No, teda! To jako fakt?" nemohl stále uvěřit James.
"Jo, to jako fakt." opakovala stejně Lily.
"A to si s ní šel málem na rande! Chápeš, něco jako druhé vydání Srabuse!" poškleboval se Dvanácterák. Já mu asi jednu ubalím! To je takový kretén!
"Ale Tichošlape, netvař se jak kakabus! Buď rád, že tě odmítla! Umíš si to představit? Líbat se s…"nedořekl, protože jsem ho přerušil.
"Drž hubu!" Tak teď už jsem přímo pěnil vzteky. Jamesovi ztuhl ten jeho úsměv na tváři. To si nečekal, co? Jak já bych ho někdy zabil! Vy určitě taky, se nedivím, že s ním Evansová nikdy nejde!
Seděl jsem tam mlčky dost dlouho. Nic jsem nevnímal a pořád přemýšlel.
Zatraceně! Proč mi to tolik vadí? Proč? Fajn teď už vím, co je zač, tak ji nechám být. Ale já nemůžu, ona je tak … Bože, snad jsem se ne-
"Nebelvír!" vykřikl najednou moudrý klobouk.
(Sharlota)
"Nebelvír!" zvolal ten dement.
Nebelvír, Nebelvír, Nebelvír - znělo mi pořád v uších! To né! To není fér! Vždyť jsem nechtěla do Nebelvíru! Já asi někoho uškrtím.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!" zařvala, jak jsem jen nejvíc mohla. Všichni, ve velké síni, se na mě dívali, jako bych utekla z psychiatrické léčebny. Jenom Lucius, Bella, Sevik a Narcissa se tvářili nemožně, překvapeně a hlavně zhnuseně! A Lily - spokojeně. Ach jo! Taky chci být spokojená!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čtete moje povídky?

Ano!
Ne, ale budu.
Ne.

Komentáře

1 Any Any | Web | 21. března 2008 v 20:11 | Reagovat

Ehm Ehm. JAk si jistě vzpomínáš, když jsem dnska měla záchvat smíchu, že jsem málem umřela (parodie na písničku) Z celé kapitoly jsem nemohla. Smála jsem jako střelená (a ty to víš, jak se já můžu smát), ještěže jsem měla zavřené dveře do pokoje, jinak by asi tatka povolal psychiatrickpu službu!!!!!!

Ale ze všeho nejvíc se mi líbila ta prostata, prostenal, urážka veřejného činitěle apod....

Leni rychle dalsi kapitolu az se muzui zase zasmat!!!!!!

2 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 21. března 2008 v 20:21 | Reagovat

supeerr!!!A první komentík..muheheh:o)

3 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 21. března 2008 v 20:22 | Reagovat

Ne, není...no neva XD

4 Nattka Nattka | 21. března 2008 v 20:43 | Reagovat

joo, super zase jako vždycky srandy kopec, už se těším na další, já to asi jinak nevydržím. Tak honem honem

5 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 22. března 2008 v 8:18 | Reagovat

no...tak to je terno...=) ze by se na siriusek zabouchnul?:D DALSIII RYCHLEEE!!! snad ti ta dobra nalada vydrzi hooodne dlouho!!!=)

6 Janiss Janiss | Web | 22. března 2008 v 13:18 | Reagovat

Ahojik, mám u sebe na blogu bleskovku, zapoj se :))

7 cassiopea cassiopea | Web | 22. března 2008 v 14:45 | Reagovat

klááásna kapča!!!úžasná...tak rýchlo ďalej!

8 Theresa Theresa | 22. března 2008 v 15:59 | Reagovat

Ten konec byl suprovej. Njn blazen utekl z blazince a takhle to dopada. Myslim, ze parodie muzes delat castejc. Fakt jsem se nasmala a dik za venovani.

9 Dark Lady Dark Lady | Web | 22. března 2008 v 19:49 | Reagovat

souhlas s Theresou, ten konec neměl chybu:DD

Ps: Nechtěla bys spřátelit?:)

10 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 23. března 2008 v 18:17 | Reagovat

jj.... pokracko!!! plsky!!! :D

ja se smolim celej den se smrtijedkou... a ty pak nic!!! :D tak sup!!!

=)=)=)

11 Eliota Eliota | Web | 23. března 2008 v 19:05 | Reagovat

:D Ani bych se nedivila, kdyby tam začala nadávat! :)

12 Ivi Ivi | 24. března 2008 v 13:49 | Reagovat

ty jo!super!kdy bude pokracko?sakra,tedka jsem zwedawa jak se k ni bude chovat zmijozalska "parta"...a

13 Tracy Tracy | Web | 26. března 2008 v 19:20 | Reagovat

Skvělá kapča, těším se mooooc na další. Tahle povídka se mi líbí čím dál víc a víc. Ale kdyby ji zařadili do Zmijozelu, tak by to taky nemuselo bejt marný....

14 Mary Mary | 31. března 2008 v 19:04 | Reagovat

vážně super Leni!!!!! vážně jsem se nasmála.. :D

15 Jenny Jenny | Web | 1. dubna 2008 v 20:25 | Reagovat

Skvělýýýýý! "To víte, paní profesorko, už nejsem nejmladší. Mám problémy s prostatou a jak nazlost jsem si Prostenal nechal doma!" Auuuu=D=D=D Tohle se ti fakt moooc povedlo=D A jsem ráda, že je Shar v Nelvíru...perfektní kápa!!

16 Koudelacka Koudelacka | 3. dubna 2008 v 19:01 | Reagovat

zajímalo by mě, jestli mi někdy zmizí z tváře tem přiblblej úsměv:) to bylo vážně úžasné...

17 martinka martinka | Web | 21. června 2008 v 14:19 | Reagovat

to bylo upe super! tu povídku miluju čím dál víc:-D a tbe taky:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama